Covid v praxi

Naše rodinná zkušenost s průběhem testování a můj pohled na smysluplnost některých vládních opatření 

Zkušenost s testy – co a jak to funguje

PLUS

Teoreticky dobře propracovaný objednací systém, při kterém vám jsou průběžně podávany všechny informace.

MINUS

V praxi je systém zcela zahlcen.

Nedostatek kapacit pro trasování. Dvěma ze čtyř pozitivních lidí v mém okolí hygiena nezavolala. To znamená, že na testy nešli ani lidé, se kterými se pozitivní setkali, ani ostatní členové domácnosti.  Nikdo jim ani nenařídil povinnou karanténu.

Příliš dlouhé objednací lhůty na testy. Např. v Ústeckém kraji uběhne od objednání na test k jeho realizaci jeden až dva týdny. Lidé tedy chodí na test ve chvíli, kdy už je jim lépe, často již nejsou infekční. Pokud k tomuto přidáme několik dnů vyplývajících z dlouhé doby od nákazy k projevení prvních příznaků, tak se v našich tabulkách nedíváme do minulého století, ale do pravěku. Papírová epidemie je o světelné roky za tou skutečnou. Honíme se tu za lochnesskou příšerou.

Pro vás osobně to v praxi znamená, že vám  nařízená karanténa začíná až ve  chvíli  testu, jenomže mezitím už oněch povinných deset dní uplynulo, vy jste třetí den bez příznaků a už nejste infekční. Zůstávat od tohoto okamžiku doma je již naprosto zbytečné.

Mnoho lidí dlouhé objednací lhůty na testy zcela odradily. Znám takových na desítky, zůstali doma a vyleželi se. Ale obávám se zároveň, že tu určitě běhala a pořád běhá spousta nakažených, o kterých nikdo nemá tušení. Systém je nevidí.

Pohled na některá vládní opatření

ANO

V praxi se určitě osvědčily roušky, pečlivá dezinfekce rukou a sociální zdrženlivost. Věřím, že kdybychom v tomhle byli všichni dostatečně ukáznění, bohatě to stačí!

Vyhrazená otevírací doba v obchodech jen pro důchodce. Toto opatření se mi v březnu zdálo jako smyslupné, ale údajně nepřineslo kýžený efekt. V květnu už asi ne, ale nyní možná mělo smysl jej zavést dočasně znovu?

NE

Zavřené obchody. Co kdyby se místo zavírání obchodů zavedl maximální počet lidí na prodejnu? Obchody by mohly zůstat otevřené, ale musely by zajistit, aby se na jednom místě shromážil jen určitý počet lidí závislý na ploše prodejny? Dovnitř by se pouštělo principem „jeden za jednoho“.

Zkrácení otevíracích hodin v potravinách. Proč? Lidé, kteří nenakoupili v neděli, nakoupí v pátek nebo v pondělí.

Vycházení ven v noci. Jaký to má smysl? Covid v noci útočí krvelačněji? Hospody jsou stejně zavřené.

Ale uvědomuji si, že je snadné kritizovat.

Vláda to vůbec nemá lehké a nechtěla bych být na jejich místě. Učí se za pochodu, zkoušejí nové způsoby, jak to pojmout, každá strana jim dává jiné informace. A oni  přitom netuší, s čím vlastně bojují. Střílí do prázdna a doufají, že některá z kulek si najde svůj cíl.

Snad se všichni poučíme a další vlna bude zvládnutá lépe. Protože přijde.

Ale po pravdě, raději bych tentokrát byla za určitou základní ochranu všech, zato velmi důkladnou a co nejširší ochranu pouze ohrožených skupin. Stejně tak i v případě očkování, pokud bude (pro ostatní ať je dobrovolné). Zbytek ať se promoří a získává postupně přirozenou imunitu. Toť můj názor. Nechci být nepokorná. Ale odmítám se celý život schovávat.