Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Proč každá debata skončí u sexu?

24. 09. 2010 10:25:00
PROTIKLADY BLOGUJOU: Źenská: "Rozuzlení tohle nemá, žena není muž a muž není žena." Chlap: "Sex přece není tabu, ale tabu může být i sex!"

Maruška:

Nedávno jsem se domluvila se svým ex-manželem na společném psaní. V plánu byla obecná témata jako „víra či nevíra“, „kuřáci v restauraci“, nebo „kdo neumí, je politikem“. Jozífek napsal příspěvek na první téma a z víry nevíry vznikl popis pekelného sexu s božskou blondýnou (a tím mě chtěl snad ohromit - tsss, jsem tmavovláska, nyní navíc už jen s pomocí chemikálií). Kdybychom psali článek o kuřácích v restauraci, Pepa by stopro nevynechal víte-jaké-kouření, no a z toho posledního tématu by nejspíš vzniklo cosi jako: „kdo neumí, spí s politikem“. Proč každá debata s mým ex-manželem skončí u sexu? Probírají spolu ex, jak nekvalitní měli sex, rozuzlení tohle nemá, žena není muž a muž není žena.

Jinak ovšem vážně neumím na tuhle otázku odpovědět, počkám si, co odpoví můj ex ve své části tohoto příspěvku. Napadá mne jen, s čím by to mohlo souviset. Totiž když se spolu baví ženské, dříve či později skončí s debatou u porodů. Když se spolu baví chlapi, dříve či později skončí s debatou u vojny. Z toho docela logicky vyplývá, že když se baví spolu chlap a ženská, dříve či později skončí s debatou u sexu. Porod, vojna, sex - ve všech případech se jedná o pokus, jak sdělit nesdělitelné, nelze zcela porozumět tomu, co u toho prožívá ten druhý. Slovy klasika (Karinthy Frigyes): Jak by si ti dva mohli rozumět? Vždyť oba chtějí něco úplně jiného: muž ženu a žena muže. Což jen trošku doplním: ona lásku, on vyvrcholení - ona vztah, on vyvrcholení - ona mazlení, on vyvrcholení - ona vyvrcholení, on spát.

Jozífek:

V mých příbuzných to vězí. Všechno začalo kdysi u mého praprapradědy, který vycházel ze své jeskyně za prací pouze v případě, že už nebylo co jíst. Honem teda skočil ještě na mou prapraprababičku (kterých měl tou dobou samozřejmě víc), aby se spolu s ostatními kluky vydal na lov mamuta řádně psychicky vyrovnanej. Všechny prapraprababičky už měly taky řádnej hlad, tak nedělaly žádný ciráty. Ženský v tý době prostě věděly, že si musejí svýho chlapa vážit. No a napříč stoletími nám mužům tenhle zvyk zůstal – honem, jenom ať nám ostatní neutečou moc daleko. Na city bude čas, až se vrátíme s úlovkem a jeskyní zavoní šťavnatá pečeně... Jenže co s tím teď, když si naše partnerky svou porci mamutího v klidu koupí v kdejakým supermarketu? A pak nás doma pod peřinou začnou vychovávat?

Takže abych to shrnul – to, že se všechny mý myšlenky každou chvíli stočí k sexu, je zaviněný mou extra dobrou mezigenerační pamětí. A ti, kterým je tohle téma šumák, jenom jednoduše dávno zapomněli, jak bylo tenkrát v tý jeskyni báječně...

Maruška sama dobře ví, že se kromě vyvrcholení taky neobejdu bez lásky, vztahu a mazlení. Akorát při tom nesmí být poměr úspěšných (rozuměj: neodmítnutých) a neúspěšných (rozuměj: obvyklejších) pokusů vyšší než maximálně 1:2. Pak přestávám normálně fungovat. Sex přece není tabu, ale tabu může být i sex!

A úplně nakonec ještě malá zmínka o rovnoprávnosti. Proč by se pořád jenom chlapi měli stresovat tím, že jsou při sexu zkrátka od přírody rychlejší. Když se ta samá otázka jednoduše obrátí, měly by se spíš ženy stydět za to, že se s tím tak strašně couraj... Nejlíp to jako obvykle vystihuje hláška mého kamaráda a společníka v naší bývalé firmě, Tomáše: „Jak to, žes to nestihla? Měla jsi na to úplně stejně času jako já, ne?“

Autor: Renata Šindelářová | pátek 24.9.2010 10:25 | karma článku: 13.10 | přečteno: 1471x


Další články blogera

Renata Šindelářová

A půjdu zase

Esoterika se rozrůstá světem, a tak jsem se jednoho dne rozhodla, že půjdu s dobou a přihlásila jsem se v rámci zachování duševního zdraví na jógu. Potřebuji si po celém dni také trochu odpočinout...

3.12.2017 v 8:09 | Karma článku: 11.34 | Přečteno: 502 | Diskuse

Renata Šindelářová

Podzimní náladička

Měděnec na úpatí Krušných hor v jednom z podzimních dní a nádherný výhled z Mědníku. Romantická podívaná, když do mlhy načechrané větrem zasvítí slunce...

12.11.2017 v 8:10 | Karma článku: 22.38 | Přečteno: 340 | Diskuse

Renata Šindelářová

Řídím. Uhněte!

Řidičák mám už 20 let, ale kilometrů jsem najezdila asi tolik, co zvládne divočejší dítě na koloběžce. Takže když se ukázalo, že ve svém novém zaměstnání budu muset řídit služební vozidlo, jásala jsem jak vegetarián nad bůčkem.

5.11.2017 v 14:10 | Karma článku: 16.74 | Přečteno: 691 | Diskuse

Renata Šindelářová

Čeho jsem neschopná

Ideální dovolenou si představuju jako lehátko na nádherné pláži obklopené mrazáky se zmrzlinou. Ve skutečnosti se trmácím s báglem na zádech tou nejsložitější ferratovou cestou dobývat nějakou horu.

27.10.2017 v 16:08 | Karma článku: 12.22 | Přečteno: 351 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Rudolf Hruboň

Legenda o bobku

Bylo nebylo, za devatero horami, za devatero lesy, v jedné nejmenované obci se na zemi objevil bobek...

21.5.2018 v 21:20 | Karma článku: 9.93 | Přečteno: 207 | Diskuse

Jan Šik

Zvířata ve válce: Osel Murphy

Osel je považován za hloupé zvíře a proto je jeho jméno používáno jako nadávka. I osli trpěli v různých válkách a pro lidi byli neocenitelnými pomocníky, jak potvrzuje tento dojemný příběh.

21.5.2018 v 19:00 | Karma článku: 7.75 | Přečteno: 160 | Diskuse

Emrich Sonnek

Kramářova vila - nádherné výhledy na Prahu

V neděli jsem využil toho, že premiér je nejen v demisi, ale navíc taky ve Finsku a šel jsem se podívat do jeho rezidence - Kramářovy vily. Uvnitř je zakázáno fotit, takže jsem se omezil na zahradu a výhledy na Prahu.

21.5.2018 v 18:21 | Karma článku: 10.52 | Přečteno: 161 | Diskuse

Lukáš Müller

Boj s duševní pustinou

V dnešní době je časté, že v sobě dusíme své pocity a bojíme se o nich mluvit. Strach není na místě. Musíme svým blízkým projevovat city.

21.5.2018 v 17:40 | Karma článku: 5.19 | Přečteno: 114 | Diskuse

Roman Roun

Rád Vám "plivnu do tváře", pane generále Pavle

Už jsme to zažili. Přes sliby Václava Havla o vojenské suverenitě, vstoupila naše země 12. března 1999 do Severoatlantické aliance. Bez referenda, bez mandátu občanů.

21.5.2018 v 16:21 | Karma článku: 44.09 | Přečteno: 3588 | Diskuse
Počet článků 46 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 824

Tvůrčí psaní, fotografování, meditace, sport a humor, to jsou atomy mého těla. Bity svého webu shromažďuji na www.literarnistrom.cz, ev. na oblíbeném ksichtovníku.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.