Bacha, policajti!

Dopravní zpravodajství v rádiích pomáhají řidičům. Informují o dopravních zácpách, uzavírkách či nehodách – a až posud je to v pořádku. Varují však také před policejními hlídkami...

Překvapuje mě, že tuto záležitost již dávno neřeší zákon. Vzhledem k tomu, že se snaží chránit lidi před vlastní nezodpovědností tím, že jim nařizuje tak samozřejmou věc jako je používání dětských autosedaček či zákaz telefonování při řízení vozidla, měl by zasáhnout i zde.

no, chápu, stojí tady silniční zákon kontra demokracie. I svoboda slova má však svá pravidla. Veřejná varování před policejními hlídkami podporují neúctu k policistům, v podstatě se vysmívají zákonu. Vyjde to docela nastejno, jako by se zavedlo hlášení zlodějům, která budova je kterak zabezpečená. Nebo přes který park a v kolik hodin chodí rády osamělé ženy. A vida, svoboda slova náhle dostává jiný rozměr. Musí se při ní i cosi respektovat. Nelze si ji vykládat tak, že zveřejníme docela všechno.

Obávám se, že tuto záležitost bereme na lehkou váhu. Vtipálkové argumentují, že jim dopravní zpravodajství šetří peníze. Nejen takoví pak na sebe vzájemně na silnicích blikají v neustálém varování “bacha, policajti”. Soudržnost je jistě hezká věc. Ovšem právě v tomto případě bych dala přednost principu “každý sám za sebe”. Už i tak se policejních hlídek na silnicích vyskytuje příliš málo. Zákon, jehož dodržování nikdo nehlídá a jeho porušování netrestá, ztrácí na významu.

Neměli bychom vůči tomu zůstávat slepí. Nakonec, za těch pár ušetřených korun nám životy nás a našich blízkých nestojí. A nač nám bude lítost potom, když můžeme něco udělat dnes? Vzpomeňme na všechny naše známé a příbuzné, kteří zahynuli při autonehodě a nevarujme bezohledné řidiče před trestem, který si víc než zaslouží!

Nespoléhejme na zaslepené argumentace, že řidiči, kteří varování před policejní hlídkou zaslechnou, automaticky zpomalí. Na daný úsek možná řidič zpomalí. Na pár minut. Ale pak mu otrne a už si to zase mastí stotřicet a po městě osmdesát. Takové krátkodobé dodržování rychlosti nemá přeci žádný hlubší význam! Kdepak. Bezpečnost na silnicích se nedá podpořit jinak než dodržováním předpisů a rádia v tomto případě poskytují řidičům medvědí službu.

Škoda, že lidé jsou tak neponaučitelní. Škoda, že jim nestačí říct: věděl jsi, že autonehoda je šestou nejčastější příčinou smrti? Jenže lidem příklady nestačí. Musí se spálit sami. Musí sami přijít na to, že ochrana našich peněžek ztrácí svůj význam v okamžiku, kdy někdo zemře. Možná dokonce naší vinou. A nikdo z nás nemůže slíbit, že jemu se to nestane. Ani ti nejzkušenější řidiči. Nakonec ty nejtragičtější nehody způsobují často právě ti, kteří jsou skálopevně přesvědčeni o svém dokonalém řidičském umu, protože právě ti jezdí příliš rychle.

Něco málo ze známých smutných statistik:
Oběťmi autonehody se 3x více stávají muži než ženy. Vysoký podíl mezi muži pak činí mladí ve věku 15 - 29 let, u kterých “smrt na následky zranění” bývá vůbec nejčastější příčinou smrti. Náhoda nebo nezodpovědnost?

Článek vyšel i na: www.webmagazin.cz