Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ty jsi ale běhna!

25. 07. 2017 21:25:14
Běhání jsem vždycky nenáviděla. Člověk se u toho nevhodně potí, nepříjemně zadýchává, flekatí jak dalmatin. Navíc je to činnost nekulturní, nedá se u ní ladně sedět s nohou přes nohu, pít víno ani tlachat

o nových zázračných tabletkách na hubnutí. Běhání je totiž aktivita mnohem víc vhodná pro psy než pro lidi.Nejsem pro běhání stvořená. Rychlý pohyb mi nedělá dobře. Vzduch kolem mě najednou řídne. Přitažlivost je větší. Můj tlak dosáhne takových hodnot, že si připadám jak jídlo v papiňáku. Uvnitř se celá nafouknu. Nohy mi vyrostou nejméně o tři čísla a palec se snaží si ve špičce boty vykutat vlastní noru. Plíce se mi scvrknou do dvou rozinek, ke kterým vede místo průdušnice popraskané slámové brčko. A zatímco mi prsa bolestivě pleskají o tvář, moje potní žlázy se snaží přilákat co nejvíce komárů a agresivních psů.

Už ve škole jsem běhání nesnášela. Ale snažila jsem se. Motivovala jsem se. Hypnotizovala jsem spolužačku přede mnou s představou, že mi ta mrcha ukradla mou poslední vložku, tehdy nedostatkovým zbožím. Hrdá na svůj jedinečný výkon jsem těsně za cílem padla k nohám učitele a zatímco jsem ho s vyvalenýma očima prosila zbytky sil o umělé dýchání, on přesunul svůj pohled ze stopek na mě, pak zase na stopky a nakonec jen suše zkonstatoval. „To není běh, ale procházka rajskou zahradou!“

Trénovat běh jsem začala zcela nedobrovolně před pár lety, když jsem začala dojíždět do práce vlakem. To souvisí s tím, že jsem nenapravitelný časový optimista. Projevuje se to tak, že až do poslední chvíle mám pořád pocit, že mám dost času. Jakmile ale za sebou zabouchnu dveře od bytu či kanceláře a podívám se na hodinky, musím vyhlásit poplach. Je zřejmé, že za pět minut ten kilometr na nádraží neujdu. A tak jsem musela začít běhat. Na podpatkách. Jsem stoprocentně ten nejlepší závodník v běhu na podpatkách na světě. Všichni chlapi by si zlomili nohu v první zatáčce a žádná inteligentní ženská nemohla natrénovat na jehlách tolik, raději by si totiž vzala taxík. Ujelo mi to za ta léta jen pětkrát. Čtyřikrát byl kvůli mně výpravčím zastaven vlak. Třikrát mi fandili cestující stojící na peróně potleskem a skandováním. Dvakrát jsem si způsobila zranění, když jsem s odvahou kaskadéra naskakovala do rozjíždějící se soupravy. A jednou mi byla odpuštěna pokuta za přebíhání přes uzavřený přejezd. Miliónkrát jsem se zpotila jak stepní kráva. Ale postupem let jsem si na to dobíhání na vlak zvykla tak, že v momentě ztráty zaměstnání mi po pár týdnech doma začalo to běhání chybět.

Slyšela jsem už víckrát, že doma člověk začne blbnout, což přesně se mi stalo. Nemusím, ale začala jsem běhat rekreačně. Já, odpůrce běhání! A ještě divnější je, že mě to začalo bavit. Postupně jsem si zlepšila kondičku a jsem za to na sebe pyšná. Nedávno jsem navíc zinkasovala trefné ocenění od známého: „Jsem tě viděl, jak jsi trénovala. Ty jsi ale pěkná běhna!“

Převzato z: www.literarnistrom.cz, publikováno 2015

Autor: Renata Šindelářová | úterý 25.7.2017 21:25 | karma článku: 13.17 | přečteno: 504x


Další články blogera

Renata Šindelářová

Expozice in vivo

Prý když se chcete zbavit nějaké fobie, jedna z metod, jak s ní zamávat, je úmyslně se vystavit právě té situaci, které se tak obáváte. Expozice in vivo, nazývají to odborníci. Tak jsem si to tedy na vlastní kůži vyzkoušela.

10.7.2018 v 17:12 | Karma článku: 6.37 | Přečteno: 154 | Diskuse

Renata Šindelářová

Fuerteventurské pobřeží

Dlouhé písčité pláže, zářící slunce a neustále funící vítr, to je typická Fuerteventura. V květnu nádherně poloprázdná, i když o to chladnější. Nevadí, na výlet kolem pobřeží nám alespoň zapózují i mraky.

19.6.2018 v 17:31 | Karma článku: 9.98 | Přečteno: 307 | Diskuse

Renata Šindelářová

A půjdu zase

Ezoterika se rozrůstá světem, a tak jsem se jednoho dne rozhodla, že půjdu s dobou a přihlásila se v rámci zachování duševního zdraví na jógu. Potřebuji si po celém dni také trochu odpočinout...

3.12.2017 v 8:09 | Karma článku: 11.34 | Přečteno: 523 | Diskuse

Renata Šindelářová

Podzimní náladička

Měděnec na úpatí Krušných hor v jednom z podzimních dní a nádherný výhled z Mědníku. Romantická podívaná, když do mlhy načechrané větrem zasvítí slunce...

12.11.2017 v 8:10 | Karma článku: 22.38 | Přečteno: 353 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Hana Bočková

Čím voní domov

Také vám dnes něco zavonělo pod nos ? Vůně. Jeden z nejsilnějších vjemů. Každý dům má svou typickou vůni. Každý člověk, každý oběd ...

15.7.2018 v 20:42 | Karma článku: 7.90 | Přečteno: 160 | Diskuse

Milan Slanina

Je-li něco jinak, je jinak všechno.

Na Počátku bylo Světlo, to Světlo bylo u Boha a Bůh byl Světlem. Tak to bylo na Počátku u Boha. ( Evangelium Pokory ... )

15.7.2018 v 17:42 | Karma článku: 7.78 | Přečteno: 206 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

Kde kráčí sám Bůh

„To bys mně za tu procházku musel zaplatit, bro, abych s tebou šel“ řekne sebejistě a pohlédne mi do očí s drzostí svých patnácti let. „Ujišťuji tě, že budeš královsky přeplacen“, odpovím.

14.7.2018 v 21:20 | Karma článku: 15.35 | Přečteno: 230 | Diskuse

Luboš Vermach

Vítejte v klubu miliardářů

Lord Richard oznámí zásnuby George a Maureen. Lidé se radují, protože spojením rodů získá společenství na síle. Avšak Patricii se rozplynul její velký sen. Když se zdá, že je vše ztraceno, vyslechne zajímavý noční rozhovor.

14.7.2018 v 16:59 | Karma článku: 8.35 | Přečteno: 349 | Diskuse

Jiří Babor

"Hitler byl frajer"

Prosím vás neděste se, to je citace šestnáctiletého přítele mojí neteře, včera jsem s ním měl zdrcující debatu.

14.7.2018 v 5:26 | Karma článku: 42.43 | Přečteno: 4512 | Diskuse
Počet článků 48 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 803

Tvůrčí psaní, fotografování, meditace, sport a humor, to jsou atomy mého těla. Bity svého webu shromažďuji na www.literarnistrom.cz, ev. na oblíbeném ksichtovníku.





Najdete na iDNES.cz