Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Čeho jsem neschopná

27. 10. 2017 16:08:20
Ideální dovolenou si představuju jako lehátko na nádherné pláži obklopené mrazáky se zmrzlinou. Ve skutečnosti se trmácím s báglem na zádech tou nejsložitější ferratovou cestou dobývat nějakou horu.

Potím se jak maturant před komisí, klepu víc než nejubožejší krysařík. Když konečně pochopím, že to celé je omyl, je už pozdě. Visím vysoko ve skalách, od smrti mě dělí jen jedna bezvýznamná karabina, a zpátky to mám asi stejně tak daleko jako dopředu. Chce se mi brečet. Když náš gajd pochopí, jak na tom jsem, v pravidelných intervalech mi pumpuje do žil jeden vtip za druhým. Jsem mu vděčná. Já svůj optimismus vyklepala z kapsy spolu s kapesníkem, kterým jsem si tajně utírala slzy.

Snažím se vzpamatovat. Ale když vidím, jak ostatní hladce baletí po kramlích, zatímco já se krkolomně snažím neexistujícími přísavkami udržet ve svislé poloze, musím si připustit, že to lepší nebude. Jsem lezecké tele. Nohy mi překáží a ruce jsem si zapomněla přibalit. Hlava místo aby vymýšlela cestu nahoru, pořád mi dokola připomíná, jak hluboko už je to dolů. Moje tělo je stvořené k nošení krátkých šatů a vysokých podpatků, nikoliv k lezení. Nevím, proč se tak divím. Vždycky jsem byla sportovně retardovaná. Z tělocviku jsem nepropadla jen proto, aby pionýři dělali naší škole čest.

Hlavou mi běží, co tady dělám. Copak jsem někdy chtěla se takhle kinklat nad propastí a představovat si, že stačí jediný krůček vedle a pěkně se proletím? Copak jsem chtěla se před ostatními tvářit, že tomu úžasnému adrenalinovému zážitku kazí dojem jenom ta srabácká jistota, že jestli jsem dobře navázaná, maximálně si tak zlomím pár kostí? Samozřejmě že nechtěla. Tak proč to dělám? Hory mám sice ráda, ale na bezpečných turistických trasách. Dobývání mi je putna. Pocit vítězství sama nad sebou? I ambice v této oblasti mě poněkud minuly. Je v tom něco docela jiného. Můj muž. Pravdou je, že ani dobře tvarovaný výstřih s ním nezamává tolik jako nové lezecké lano. Takže omotat se tím lanem, jsem pro svého miláčka pořád tak atraktivní jako před dvaceti lety. Přesně takhle to je!

Blížíme se k cíli. Snažím se připomínat si svou motivaci pohledem na mrštný zadeček svého muže přede mnou. Nejhorší dnešní chvíle mě ale teprve čeká. Když na skále potkáme lano, po kterém mám přejít na druhou stranu propasti, ztrácím poslední drobek odvahy, který jsem ještě horkotěžko vyškrábala z bot. Zezadu mě gajd vesele povzbuzuje. Vůbec netuší, čeho jsem neschopná. Opatrňoučce nakročím dopředu – se zavřenýma očima mi to jde dost blbě – a lano se se mnou začne kymácet. Húúú! Houpu se na laně jak neposlušné prádlo a rychle mi dochází síly. Předloktí vysílá do mozku nouzový signál: pozor, kolíčky v podobě rukou povolují sevření! I gajd zvážní. V posledních vteřinách mi probíhá myslí, že mi zrovna dnes doručí na poštu balíček s těma krásnýma letníma šatama s 60% slevou. Chtěla jsem si je vzít příští léto na pláž! Bolestí zkroucené ruce se natahují ke skále na druhé straně. Ještě kousek, pár centimentrů. Poslední krůček po laně a - jsem tam! Jsem tam! Pocit vítězství. Jóóó! S úlevou sundavám postroj, už zase dýchám. Je to tak nádherný, mít zase pevnou půdu pod nohama! Už nikdy nepůjdu lézt, nikdy, nikdy, nikdy!

Večer slavím dostatečným množstvím šampaňského, v noci se mi zdá o zmrzlině na pláži, a když se mě ráno můj muž zeptá, jestli půjdu zase s ním, odpověď se mi zasekne v hrdle. Mlčky se obuju a hodím na záda bágl...

Zdroj fotografií: pixabay.com, autoři Hermann, aatlas, Pexels, Userbot

Zdroj textu: seniortip.cz

Pro lezecké nadšence odkaz na videa z této akce

Autor: Renata Šindelářová | pátek 27.10.2017 16:08 | karma článku: 12.22 | přečteno: 330x

Další články blogera

Renata Šindelářová

A půjdu zase

Esoterika se rozrůstá světem, a tak jsem se jednoho dne rozhodla, že půjdu s dobou a přihlásila jsem se v rámci zachování duševního zdraví na jógu. Potřebuji si po celém dni také trochu odpočinout...

3.12.2017 v 8:09 | Karma článku: 11.33 | Přečteno: 482 | Diskuse

Renata Šindelářová

Podzimní náladička

Měděnec na úpatí Krušných hor v jednom z podzimních dní a nádherný výhled z Mědníku. Romantická podívaná, když do mlhy načechrané větrem zasvítí slunce...

12.11.2017 v 8:10 | Karma článku: 22.38 | Přečteno: 333 | Diskuse

Renata Šindelářová

Řídím. Uhněte!

Řidičák mám už 20 let, ale kilometrů jsem najezdila asi tolik, co zvládne divočejší dítě na koloběžce. Takže když se ukázalo, že ve svém novém zaměstnání budu muset řídit služební vozidlo, jásala jsem jak vegetarián nad bůčkem.

5.11.2017 v 14:10 | Karma článku: 16.74 | Přečteno: 667 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Anička Svobodová

Jak mě (de) formovalo dětství

Nestěžuji si ani v nejmenším. Každý inteligentní rodič vychovává své děti, jak nejlíp umí. Jako prvorozená jsem si moc vyskakovat nesměla. Byli rodičové moji drazí na mě hodně přísní a tátova ,,výchova" mě vycvičila do života...

20.1.2018 v 22:52 | Karma článku: 6.30 | Přečteno: 124 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Život s Bohem bude plný překvapení

"Ježíšův otec a matka byli plni údivu nad slovy, která o něm slyšeli." (evangelium podle Lukáše 2,33)

20.1.2018 v 21:38 | Karma článku: 8.47 | Přečteno: 195 | Diskuse

Jan Jílek

Malý příběh o lodích, co se na širém moři nesetkaly

Kvačíc ze skupiny, jsem předevčírem se seznámil s dámou. Evidentně velmi emancipovanou, neb mne oslovila, požádala o informaci a nakonec o telefonní číslo.

20.1.2018 v 10:39 | Karma článku: 9.73 | Přečteno: 340 | Diskuse

Laďka Sindlerova

Dobrý skutek nebo hloupost??

Někdy se opravdu člověk dostane do situace, kdy jedni si o něm myslí, že je pachatel dobrých skutků a druzí, naopak, myslí, že je hlupák.........

20.1.2018 v 9:00 | Karma článku: 11.84 | Přečteno: 292 | Diskuse

Pavlína Dvořáková

U kadeřnice

Protože jsem se v předvánočním shonu omylem podívala do zrcadla, rozhodla jsem se v zájmu zachování posledních zbytků sebeúcty po sto letech zajít do kadeřnictví sjednotit těch pět odstínů žluté, které jsem si na hlavě vytvořila.

20.1.2018 v 8:45 | Karma článku: 10.61 | Přečteno: 441 | Diskuse
Počet článků 46 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 819

Tvůrčí psaní, fotografování, meditace, sport a humor, to jsou atomy mého těla. Bity svého webu shromažďuji na www.literarnistrom.cz, ev. na oblíbeném ksichtovníku.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.