Čeho jsem neschopná
Potím se jak maturant před komisí, klepu víc než nejubožejší krysařík. Když konečně pochopím, že to celé je omyl, je už pozdě. Visím vysoko ve skalách, od smrti mě dělí jen jedna bezvýznamná karabina, a zpátky to mám asi stejně tak daleko jako dopředu. Chce se mi brečet. Když náš gajd pochopí, jak na tom jsem, v pravidelných intervalech mi pumpuje do žil jeden vtip za druhým. Jsem mu vděčná. Já svůj optimismus vyklepala z kapsy spolu s kapesníkem, kterým jsem si tajně utírala slzy.
Snažím se vzpamatovat. Ale když vidím, jak ostatní hladce baletí po kramlích, zatímco já se krkolomně snažím neexistujícími přísavkami udržet ve svislé poloze, musím si připustit, že to lepší nebude. Jsem lezecké tele. Nohy mi překáží a ruce jsem si zapomněla přibalit. Hlava místo aby vymýšlela cestu nahoru, pořád mi dokola připomíná, jak hluboko už je to dolů. Moje tělo je stvořené k nošení krátkých šatů a vysokých podpatků, nikoliv k lezení. Nevím, proč se tak divím. Vždycky jsem byla sportovně retardovaná. Z tělocviku jsem nepropadla jen proto, aby pionýři dělali naší škole čest.
Hlavou mi běží, co tady dělám. Copak jsem někdy chtěla se takhle kinklat nad propastí a představovat si, že stačí jediný krůček vedle a pěkně se proletím? Copak jsem chtěla se před ostatními tvářit, že tomu úžasnému adrenalinovému zážitku kazí dojem jenom ta srabácká jistota, že jestli jsem dobře navázaná, maximálně si tak zlomím pár kostí? Samozřejmě že nechtěla. Tak proč to dělám? Hory mám sice ráda, ale na bezpečných turistických trasách. Dobývání mi je putna. Pocit vítězství sama nad sebou? I ambice v této oblasti mě poněkud minuly. Je v tom něco docela jiného. Můj muž. Pravdou je, že ani dobře tvarovaný výstřih s ním nezamává tolik jako nové lezecké lano. Takže omotat se tím lanem, jsem pro svého miláčka pořád tak atraktivní jako před dvaceti lety. Přesně takhle to je!
Blížíme se k cíli. Snažím se připomínat si svou motivaci pohledem na mrštný zadeček svého muže přede mnou. Nejhorší dnešní chvíle mě ale teprve čeká. Když na skále potkáme lano, po kterém mám přejít na druhou stranu propasti, ztrácím poslední drobek odvahy, který jsem ještě horkotěžko vyškrábala z bot. Zezadu mě gajd vesele povzbuzuje. Vůbec netuší, čeho jsem neschopná. Opatrňoučce nakročím dopředu – se zavřenýma očima mi to jde dost blbě – a lano se se mnou začne kymácet. Húúú! Houpu se na laně jak neposlušné prádlo a rychle mi dochází síly. Předloktí vysílá do mozku nouzový signál: pozor, kolíčky v podobě rukou povolují sevření! I gajd zvážní. V posledních vteřinách mi probíhá myslí, že mi zrovna dnes doručí na poštu balíček s těma krásnýma letníma šatama s 60% slevou. Chtěla jsem si je vzít příští léto na pláž! Bolestí zkroucené ruce se natahují ke skále na druhé straně. Ještě kousek, pár centimentrů. Poslední krůček po laně a - jsem tam! Jsem tam! Pocit vítězství. Jóóó! S úlevou sundavám postroj, už zase dýchám. Je to tak nádherný, mít zase pevnou půdu pod nohama! Už nikdy nepůjdu lézt, nikdy, nikdy, nikdy!
Večer slavím dostatečným množstvím šampaňského, v noci se mi zdá o zmrzlině na pláži, a když se mě ráno můj muž zeptá, jestli půjdu zase s ním, odpověď se mi zasekne v hrdle. Mlčky se obuju a hodím na záda bágl...
Zdroj fotografií: pixabay.com, autoři Hermann, aatlas, Pexels, Userbot
Zdroj textu: seniortip.cz
Pro lezecké nadšence odkaz na videa z této akce
Renata Šindelářová
Ze slovinských Alp
Oblíbená destinace s dechberoucími výhledy i prima koupáním. Úžasné hory, které můžete buď pouze obcházet, nebo se odhodlat a pěkně si je vyšlápnout. Lanovek je tu ale poskrovnu, takže pro lenochy to úplně není...
Renata Šindelářová
Reportáž z balónu
Náš plánovaný let horkovzdušným balónem začal třikrát úplně stejně: vachrlatou předpovědí počasí. Protože však většinou existovala minimální šance na zlepšení, nebyl nikdy let preventivně zrušen.
Renata Šindelářová
Chlupaté štěstí
Nekonečný prostor v našem srdci otevírají naši (nejen) chlupatí mazlíčci. Přináší nám do života hodně radosti, která je na konci vykoupená bolestí, ale tak už to holt na světě chodí - jen proto se jich nevzdáme. Milujeme je!
Renata Šindelářová
Svět plný zvířat - zatím
Planeta Země právě prožívá masové vymírání druhů. Jeho příčinou není dramatická událost, ale bezohledná lidská činnost. S láskou k přírodě a úctou k životu děkuji za každý přeživší druh, který to zatím nevzdal.
Renata Šindelářová
Ladím jaro
Do mého ticha, ač nikam nepospíchá, jaro už dýchá... (... a probudilo ve mně touhu složit k pár fotkám haiku)
Renata Šindelářová
Odevzdat duše do vesmírného depozitu!
Naše planeta umírá. Pokud jste si toho dosud nevšimli, žijete buď ve sladké nevědomosti, při níž popíráte svůj selský rozum, nebo to zcela záměrně ignorujete - a tím pádem asi nemá smysl se k tomu víc vyjadřovat.
Renata Šindelářová
Fascinován ženou - již od svého poprvé
Fotografovo poprvé? Snad když spatří odraz v kapce rosy... Milan Pecho v něm zahlédl ženu a od té doby fotí. Ženy nahé i polonahé, ženy vzrušující i šokující, ženy doufající i zklamané.
Renata Šindelářová
Fotoreportáž z Máchova kraje
Před pár dny jsem se vrátila z Máchova kraje. Ač to nebyl záměr, Bezděz nechybí na fotkách z každého dne, ze všech výletů.
Renata Šindelářová
Zpod hradních víček
Rozbíjíme jednotvárnost večerů a vyrážíme na večerní výšlap na zříceninu Lestkova. Pod námi je Klášterec nad Ohří a Šumná, za nimi poklidně leží Krušné hory. Z uplácané peřiny hor rozzářené sluncem směle trčí prstík Klínovce...
Renata Šindelářová
Za domem vodopád
Když máme kousek od domu okouzlující místo, jehož atmosféra nás dobíjí, je to zázrak. Příroda čaruje nejen v krajině, ale též v naší mysli...
Renata Šindelářová
A. Einstein: Představivost tě dostane všude
Na karanténě se mi líbí jedna jediná věc. Mám spoustu ničím nepřerušovaného času, během kterého mohu tvořit. Jak řekl sám Albert Einstein: „Logika tě dostane z bodu A do bodu B. Představivost tě dostane všude.“
Renata Šindelářová
Gamebook = 3 v jednom: čtení, zábava, učení
Vzdělávací gamebooky pro děti jsou inspirující alternativou četby. Díky mnoha úkolům jsou knihy interaktivní a malé čtenáře více baví.
Renata Šindelářová
Covidové odběry pod mikroskopem
Byla jsem požádána, abych přesněji popsala svou zkušenost s odběry na covid - zda jsem čekala frontu nebo jestli je to tak nepříjemné, jak se šušká
Renata Šindelářová
Covid v praxi
Naše rodinná zkušenost s průběhem testování a můj pohled na smysluplnost některých vládních opatření
Renata Šindelářová
Úroveň vzdělanosti na průměrné základní škole? Zoufalá!
Na začátku října jsem strávila několik dní na základní škole, kde jsem dělala s dětmi projekt "Tvoříme noviny". Zkušenost k nezaplacení, v sedmých a osmých třídách je to docela mazec.
Renata Šindelářová
Lockdown? Dobře, ale pro nejrizikovější skupinu!
Nemělo by největší smysl zavést lockdown pouze pro nejrizikovější skupinu, pro důchodce? Zlatá střední cesta přijatelná pro všechny.
Renata Šindelářová
Západ slunce nad Velkým knížecím rybníkem
A není to kýč! Je to hra barev, rozjímání, inspirace a očekávání. Radostné napětí s prstem na spoušti. Je to jedinečný okamžik, který přestože se v drobných obměnách odehrává každý den, nikdy není úplně stejný.
Renata Šindelářová
Mrtvolky všude kolem nás
Pesticidy nezabíjí jenom škůdce, vyvražďují také tolik užitečná a pro život nás všech nezbytná včelstva. Týká se ale také mnoha dalších zvířat. Trávení hrabošů následně způsobuje smrt dravých ptáků.
Renata Šindelářová
Ženy nestojí o hlupáky!
Nakolik je pro ženy důležitá inteligence a fyzická přitažlivost? A záleží jim třeba na vzdělání? Traduje se, že správně by měl muž mít vyšší nebo aspoň stejné vzdělání jako jeho partnerka. Záleží na tom však ženám doopravdy?
Renata Šindelářová
Jak poznáte výjimečnou ženu
Ze souboru povídek Okamžiky jeden takový obyčejný kousek, který se svou posedlostí k čistotě hodí k téhle koronavirové době. Každý holt máme nějakou úchylku. Nestyďme se za ni, pojďme na ni s humorem.
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 78
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 687x