Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Řídím. Uhněte!

5. 11. 2017 14:10:58
Řidičák mám už 20 let, ale kilometrů jsem najezdila asi tolik, co zvládne divočejší dítě na koloběžce. Takže když se ukázalo, že ve svém novém zaměstnání budu muset řídit služební vozidlo, jásala jsem jak vegetarián nad bůčkem.

Každá cesta je pro mě silný adrenalinový zážitek. Úplně stejně jako jízda na horské dráze, jenom neblinkám. Ale ten strach v mých útrobách, než vyjedu, to je termitiště možností, co všechno se mi může stát: ulomím si podpatek o pedál, probourám se do nádrže fekálního vozu, přejedu policajta na přechodu pro chodce, budu navěky bloudit v holešovických jednosměrkách, omylem zacouvám do proskleného vchodu České národní banky a další podobné řidičské noční můry...

Abych se alespoň částečně svého strachu zbavila, pečlivě si každou jízdu plánuju: nanečisto si projedu cestu na street view, zjistím otevírací dobu všech obchodní center cestou, pak zkontroluju stav auta – hlavně jestli jsou doplněny žvýkačky a zda rtěnka přežila to poslední vedro.

Druhý den raději vyrážím o půl hodiny dřív. Ještě že tak. Na silnicích je totální blázinec, všechno je úplně jinak. Všimla jsem si toho už po pár kilometrech, ale teď mám jistotu. Street view je na starou belu, tady v té zatáčce by měl stoprocentně jet tmavě modrý náklaďák, pamatuju si to přesně, snažila jsem se včera vyluštit nápis na jeho korbě. Místo něho se tu řítí žlutej cyklista. Sakra, to zas budu mít zpoždění, zatím se bojím předjíždět. Jízda je to ale přesto příjemná, ostatní řidiči mě vesele zdraví blikáním, někteří i troubí. Oplácím jim pozdravy a mám z toho dobrý pocit.

Na benzínce prekérka. Jediný volný stojan je ten vpravo, tak se tam hrnu. Jenomže ejhle, abych mohla použít pistoli pro kamiony, potřebovala bych nejdřív k tomu víčku od nádrže granát. Tak co teď, budu muset vycouvat a zajet jinam. Potím se jak zimní medvěd na výletě v Egyptě, všichni na mě čumí, na blondýnu. Áále! Poklesne jim čelist, že se trefím, nic nezbourám, natankuju a dokonce zaplatím kartou s pinem (na první pokus!) za správný stojan. Jsem prostě úžasná! Všichni zírejte! Nesu se zpátky, po červeném koberci, klapající podpatky hustě dotváří atmosféru, sednu si a ... doprčic. Vlezla jsem si automaticky na místo spolujezdce, jak jsem zvyklá. No, dobrá, budu tedy chvíli předstírat, že cosi hledám v přihrádce palubní desky a jakmile se uklidním já i všichni ostatní, nenápadně si přelezu na místo řidiče. OK? Cestou rozdám pár úsměvů fandícím fotografům a pokračuji v jízdě.

Cyklista mezitím ujel, už mě nezdržuje, tak cesta pěkně odsýpá. V pořádku se vracím domů. Hurá, přežila jsem! Je to úžasná euforie, když se mi podaří trefit zase domů. Zpočátku jsem to měla s policejním doprovodem, ale teď už jsem velká holka. Řidička!

Autoři fotografií: coolunit (pixabay.com), Adriana Šindelářová

Vydáno již na: seniortip.cz

Autor: Renata Šindelářová | neděle 5.11.2017 14:10 | karma článku: 16.74 | přečteno: 694x


Další články blogera

Renata Šindelářová

Fuerteventurské pobřeží

Dlouhé písčité pláže, zářící slunce a neustále funící vítr, to je typická Fuerteventura. V květnu nádherně poloprázdná, i když o to chladnější. Nevadí, na výlet kolem pobřeží nám alespoň zapózují i mraky.

19.6.2018 v 17:31 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 54 | Diskuse

Renata Šindelářová

A půjdu zase

Esoterika se rozrůstá světem, a tak jsem se jednoho dne rozhodla, že půjdu s dobou a přihlásila jsem se v rámci zachování duševního zdraví na jógu. Potřebuji si po celém dni také trochu odpočinout...

3.12.2017 v 8:09 | Karma článku: 11.34 | Přečteno: 504 | Diskuse

Renata Šindelářová

Podzimní náladička

Měděnec na úpatí Krušných hor v jednom z podzimních dní a nádherný výhled z Mědníku. Romantická podívaná, když do mlhy načechrané větrem zasvítí slunce...

12.11.2017 v 8:10 | Karma článku: 22.38 | Přečteno: 343 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Vlastimil Fürst

Světlo, které je tmou

Světlem tvého těla je oko. Je-li tvé oko čisté, i celé tvé tělo má světlo. Je-li však tvé oko špatné, i tvé tělo je ve tmě. Hleď tedy, ať světlo v tobě není tmou.

18.6.2018 v 21:31 | Karma článku: 11.50 | Přečteno: 163 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Lakomé oko

Světlem tvého těla je oko. Je-li tvé oko čisté, i celé tvé tělo má světlo. Je-li však tvé oko špatné, i tvé tělo je ve tmě. (Lukáš 11,34)

17.6.2018 v 21:31 | Karma článku: 13.28 | Přečteno: 220 | Diskuse

Jan Jílek

Až nakonec vše zdoláme, pak odpočinem od svých cest

Je dobré vidět kamarády a projet se trochu po světě. Byli jsme ve Svárkově, což je kousek od Plzně. Lukáš se Simonou a s dětmi přijeli do Čech na pár dní. Tedy Lukáš tu zůstane jen do středy.

17.6.2018 v 8:49 | Karma článku: 11.02 | Přečteno: 238 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Víru není možné skrýt

Nikdo nerozsvítí lampu, aby ji postavil do skrýše nebo pod nádobu. Staví ji na svícen, aby příchozí viděli světlo. (Lukáš 11,33)

16.6.2018 v 21:31 | Karma článku: 16.83 | Přečteno: 194 | Diskuse

Jan Jílek

Nikdy nekončící optimismus

Dost dlouho se zabývám příručkami, co mají navodit štěstí a úspěch. Po několikáté opakuji, že ano jsou dobré. Zaručují ten úspěch a štěstí. Leč jen pro autory těch příruček.

16.6.2018 v 10:34 | Karma článku: 13.26 | Přečteno: 281 | Diskuse
Počet článků 47 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 809

Tvůrčí psaní, fotografování, meditace, sport a humor, to jsou atomy mého těla. Bity svého webu shromažďuji na www.literarnistrom.cz, ev. na oblíbeném ksichtovníku.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2018 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.