Co bych si počala bez svého telefonu

Každý den ho nutně potřebuju. Je to můj budík, kalendář, foťák, hodinky, závaží v kabelce, podložka pod vrklavou židli, dobrá výmluva z trapného hovoru, moje mapa, můj jízdní řád i krácení dlouhé chvíle ve vlaku.

Z banky mi mohou nabídnout další úvěr hned, jakmile zvýší poplatky a úrokovou sazbu.

Klienti mi mohou volat i na toaletu, abych neměla žádné problémy kvůli dodržení pracovní směrnice, v níž je uvedeno, že musím každý telefonát vyřídit nejpozději do pěti zazvonění.

Šéf mě může zjebat i v deset večer, abych nemusela čekat až do rána a trápit se, co bude zítra.

I během dovolené mě může náš dodavatel informovat, že když do 24 hodin udělám další objednávku za nejméně pět tisíc, budu mít tentokrát dopravu zdarma.

O půlnoci na Silvestra mi může přijít všech dvaaosmdesát totožných přání od mých známých, ještě než odbije čtvrt na jednu.

Můžu kdykoliv zavolat svému synovi, abych mu připomněla, že se z jeho pokoje pořád šíří ty podivné zvuky a že by se tedy už opravdu měl alespoň na chvíli ukázat doma, aby nakrmil svého varana.

Dcera mi může zavolat přímo do fronty u kasy ještě před zaplacením útraty, aby mi sdělila, že ještě nutně potřebuje na zítra do školy kokosový ořech o průměru 22 cm a dvě 8,5 cm dlouhá avokáda.

Manžel mi může zavolat do striptýz baru, aby se mě zeptal, jak se mi líbí na té prodloužené lekci jógy.

A kdybych se náhodou někdy ztratila v džungli,policii se třeba  podle něj může podaří najít mou hnijící mrtvolu dřív, než ji divoká zvířata ohlodají k nepoznání.

Co bych si jenom bez svého mobilního přístroje počala? Závisí na něm všechno!
 

Zdroj fotografií: pixabay.com, autoři meijer, concord90

Zdroj textu: seniortip.cz