1. nevím jak by se školství změnilo po výměně prezidenta. Podle mne jste chodila do školy za Husáka a naučila jste se toho hodně, tak v Husákovi asi problém nebyl, co? Vždyť dnešní mládež pomalu ani neví kdo stojí v čele státu. Je jim to jedno.

2.ve všem ostatním máte pravdu. Za mne jsme u násobilky na začátku každé hodiny psali pětiminutovky. To samé při výuce vyjmenovaných slov. Neustále diktáty. Dcera, když chodila do školy, tak ani nevěděla co to ten diktát je. Nejenže jsme si tím procvičovali do zblbnutí ta vyjmenovaná slova, ale bylo to i trénování psaní.

Když jste chodila do školy Vy, byl ve vyučování prostor k procvičování a upevňování učiva. Ten v současné době není, děti jsou zahlcené obrovským množstvím učiva, které neustále přibývá a téměř nic se neredukuje.

Je také otázkou, jak jsou sečtělí rodiče těch "neználků", jak s dětmi mluví a jestli jim v útlém věku dokázali vštípit vztah ke knize. V tomto směru jsem hodně skeptická...

každá mince má dvě strany. Ano, děcka neumí česky, jak umí cizí jazyk je tristní...tak jim tedy přidáme ještě jeden. Ono, jak mají něco pořádně umět, když výuka probíhá jak na střední škole, není čas na procvičování, naučte se doma. Taky kde by ten čas měl být, když různých "výchov" je v souhrnu víc hodin, než tvrdých předmětů.

Máme doma dvě děti, pátá a sedmá třída, a mohu vás ujistit, že těch "výchov" rozhodně nemají víc, než jsme měli my.

Souhlas

Paní kolegyně, v minulosti, kdy jsem měl čas občas napsat nějaký ten blog, věnoval jsem se problémům trenérské práce ve vztahu k rodičům malých sportovců. Stačí vyhledat. Mnoho z toho, co píšete, bych okamžitě podepsal. Ale nepodepíši a zavrhl jsem i karmu, o které jsem byl již přesvědčen. Váš blog jste, podle mého osobního názoru, znehodnotila "vložením vašich osobních politických postojů a názorů", které s problematikou, vámi skvěle charakterizované situace v našem školství, prakticky nijak nesouvisí. Proč?

Pozn. Nejsem fanda ani prezidenta, ani premiéra.

Tuhle jsem chválil dcerku mé přítelkyně, že má ve čtvrté třídě samé jedničky... načež jsem zjistil, že malou násobilku počítá na prstech, protože pan učitel jim to dovoluje. My jsme s ní začínali ve druhé třídě (na osmileté ZŠ) a ani tehdy se na nějaké prsty nehrálo. Vzpomínám si, jak jsem seděl doma s mámou a dokola se drtil násobky jednotlivých čísel...

Ručičkové hodiny jsou pro mnoho dětí něčím nepochopitelným i na druhém stupni(sic!) - taky jste ve druhé třídě měli takové ty papírové hodiny, na kterých jste se učili poznávat čas?

Povinná četba, to už je úplný výsměch, tam dětem přijmou jakoukoli pohádku, protože literatura jako součást češtiny už snad ani neexistuje (rozhodně ne do šesté třídy, pak nevím).

Nedávno jsem viděl slohovku sedmáka - měl to být "popis" na půl stránky (půl stránky?!) - vzhledem k nedostatečné slovní zásobě zkrátka nečtou) úplná bojovka.

Oni nejsou hloupí, jsou jen nevzdělaní... a bude hůř.

Ale mají svá práva. TO JE TO HLAVNÍ !

Výborné!